Průvodce wellness
Novinky ze světa zdraví od Mgr. Martina Jelínka
Mléčné automaty
V posledních měsících se v médiích začali objevovat zprávy o zavádění automatů na mléko, na základě kterých se rozběhly mnohdy až zuřivé diskuze o vhodnosti tohoto kroku. Zastánci těchto postupů argumentují především ve prospěch zvýšené konzumace mléka, atraktivnější chutí (obsah tuku je tady vyšší než u pasterovaného) a snad i lepší dostupností. Odpůrcům vadí především fakt, že mléko z automatu není tepelně upraveno, může proto být zdrojem nebezpečných mikroorganismů způsobujících nepříjemné zdravotní komplikace. Zdravý rozum by nás ale měl vést jinými cestami – kravské mléko je potravina, o které můžeme tvrdit, že je z nutričního hlediska přinejmenším sporná. S její konzumací se pojí spousta komplikací či nepříjemností – na prvním místě má význam citovat laktózovou intoleranci, což je stručně řečeno neschopnost zažívacího ústrojí strávit laktózu neboli mléčný cukr. Zajímavé je, že tímto problémem v současné době trpí přes 70% celosvětové populace – pouze někteří z nás mohou mluvit o „štěstí“, protože v průběhu historického vývoje lidského rodu došlo v jednom okamžiku k mutaci a trávicí trakt nepřestal v dětství produkovat enzym laktázu, který v našem trávicím traktu štěpí nešťastnou laktózu (historické záznamy hovoří o starověkých římanech, kteří se na svých dobyvatelských výpravách podivovali nad schopností některých populací severských národů běžně pít mléko bez vedlejších účinků. Přitom mléko se v římské říši pilo pouze v případech nutnosti vyvolat zvracení).
Statistiky v našich končinách tak hovoří o tom, že počet postižených laktózovou intolerancí je ve srovnání se světovým průměrem opravdu minimální, a protože máme demokracii, které (údajně) velí většina, proč nedát zelenou propagaci konzumace mléka… K tomu se navíc pojí šikovně a masově preferovaná informace, že mléko je bohatým zdrojem nezbytně důležitého vápníku, který nás má údajně spasit před stále se rozšiřující osteoporózou, což je bohužel příliš jednostranný a nepřesný pohled na celý problém odvápňování kostí.
Už se ale zapomíná (navzdory dobře prokázaným faktům) dodat, že podstatnou část vápníku obsaženého v mléce náš organismus nedokáže vstřebat. Můžeme se ještě na skok vrátit k laktóze a poznamenat, že její konzumace silně zahleňuje celý trávicí trakt, což je informace z hlediska našeho zdraví velmi důležitá, přiložit polínko do ohně může i schopnost laktózy podporovat překyselení organismu. Hledači homeostázy vnitřního prostředí našeho organismu či nutriční specialisté upravující stravovací režimy se tak zcela určitě budou systematické konzumaci mléka vyhýbat a zvolí alternativu v podobě některých zakysaných mléčných výrobků, které se chlubí mnohem příznivějšími superlativy než obyčejné mléko.
Je vcelku jasné, že zemědělci, kteří jásají nad možností přímého prodeje mléka z automatů či někteří labužníci toužící po kvalitní neupravené surovině budou uvažovat poněkud jinými směry, na faktu, že mléko je určeno pouze „mláďatům“ (a u lidí snad i některým zmutovaným jedincům) by to ale nic měnit nemělo.
Přeji pohodový den
Mgr. Martin Jelínek